Než jsme si pořídili kolii dlouhosrstou, doma nás vždy vítal černý střední knírač Daneček. Byl velice temperamentní, hravý, přátelský pes. Byl to takový náš hlídací „gaučový“ povaleč. :D Proto jsme také byli moc smutní, když nám p. doktor na veterině řekl, že už mu nezbývá moc dní života. Bylo mu sice 12 let, ale byl veselý a vítal nás, jako kdyby byl stále ještě štěně. Hodně známých nám říkalo, asi k němu pořídíme dalšího psa. Že mu to prodlouží život minimálně o rok. A tak se také stalo.

   Kolie byla jasná volba. Byl to můj velký sen. Začali jsme tedy hledat na internetu vhodné chovatelské stanice. Náhodou jsme objevili ve stejném okresu Kladno chovatelskou stanici Ronna Bohemia, která nabízela narozená štěňátka. Jeli jsme se tam ihned podívat. P. Eva Náhlovská byla velice ochotná a vše nám ukázala. To byla krása vidět malé zlaté kuličky, které se choulily k sobě. Byli tak maličké, že by se na ně člověk dokázal dívat celý den. Když jsme se na ně byli podívat podruhé, už lítali venku na zahradě. Dováděli a skotačili a společně vymýšleli lumpárny.  To byl ale také den, kdy už jsme se mohli rozhodnout, které z nich bude naše. Byli jsme rozhodnutí, že si vezmeme kluka.

    Najednou ke mně přiskákala zlatá kulička. Byl to kluk. Vzala jsem si ho do náruče, podívali se na sebe, on mrknul jedním očkem a bylo rozhodnuto. To je on!!! Vykřikla jsem radostí a tiskla ho k sobě. P. chovatelka nám ho zamluvila a řekla, kdy si pro něj můžeme přijet. Musí min. 8. týdnů zůstat u své maminky. Adaptace u tak malých štěňat je velice náročná a musí se postupovat opatrně a velmi citlivě. Nemohli jsme se dočkat. Danečka jsme připravovali postupně na nový přírůstek tím, že jsme měli načichlou naším budoucím štěňátkem deku, kterou jsme mu dali do jeho pelíšku.